ČSSD chce být stranou pro dolních deset milionů lidí. Rozhovor B. Sobotky pro Deník.

Předseda vlády a ČSSD Bohuslav Sobotka řekl Deníku: Zítra začíná v Brně volební sjezd ČSSD. Jediným kandidátem na předsedu strany je Bohuslav Sobotka. V rozhovoru s Deníkem říká, že jeho motivem není touha po premiérské, ministerské nebo předsednické funkci, ale občanská potřeba zabránit oklešťování liberální demokracie. „Nemusíme vyměnit zlepšení sociální situace tím, že odevzdáme moc vůdci, který za nás všechno zařídí,“ míní předseda sociálních demokratů. 

* V posledních týdnech jste dal jednoznačně najevo, že ČSSD je stranou pro levicové voliče, kteří mají průměrné a nižší příjmy, pro rodiny s dětmi, seniory. Uděláte to i jinak než představeným daňovým balíčkem?
Chceme být stranou pro dolních deset milionů lidí a v tomto smyslu chceme mít srozumitelně a jednoduše definovaný program, aby se v něm našli zaměstnanci, senioři, rodiny s dětmi, ale také studenti, mladí lidé, malí podnikatelé. Ten cíl nemůžeme dosáhnout jen daňovou progresí, stejně důležité je, aby tu byly cenově dostupné veřejné služby. Pokud z voleb nevzejde ČSSD jako nejsilnější politická strana, mám například velkou obavu z dostupnosti zdravotní péče. Zase budou na stole poplatky a otevře se téma zvýšení spoluúčasti pacientů.

* Popravdě řečeno, toto téma otevřel prezident Miloš Zeman, když řekl, že stokorunový denní poplatek za pobyt nemocnici nikoho, ani seniory, nezabije. Andrej Babiš na to určitě bude slyšet.
To je riziko, když vypadne sociální demokracie jako klíčová pojistka proti zvyšování spoluúčasti pacientů. Vznikne-li tu pravicová vláda, nedá se vyloučit, že bude prosazovat návrat poplatků. Jsme také zárukou, že nebude zavedena jakákoli forma školného. Vedle bezplatného veřejného školství naopak hledáme další možnosti, jak ulevit rodinám z hlediska jejich nákladů na školní a mimoškolní aktivity dětí.

* Budete mladé lidi motivovat k výběru učitelské profese závazným slibem, že jejich plat dosáhne za tři roky 130 procent průměrného platu v ČR?
Pro nás je stěžejním tématem kvalita veřejného školství. Chceme rodičům garantovat, že když děti pošlou do veřejné školy, mateřskou počínaje a vysokou konče, stát se postará o to, aby jejich vzdělání bylo uplatnitelné z hlediska praxe. To vyžaduje mít lépe motivované učitele, proto schvalujeme změnu financování regionálního školství a zavádíme kariérní řád. Cíl 130 procent průměrného platu je v našem dlouhodobém programu, ale na jeho naplnění musíme najít finanční prostředky. Proto poctivě říkáme, že nemůžeme vystačit s tím, jak vypadají daně dnes. Pokud chceme snížit daňové zatížení čtyř milionů lidí, musíme dodatečné finanční zdroje získat někde jinde. Proto navrhujeme bankovní daň, díky níž bychom mohli mimo jiné posílit financování školství. Chceme zavést také finanční progresi u firem, aby odváděly do státního rozpočtu víc než dnes.

* Sociální demokracie hovoří i o dalších sektorových daních na odvětví typu telekomunikace, vodárenství, energetika. Ve vládě se vám to kvůli postoji koaličních partnerů nepovedlo prosadit. Lze ale předpokládat, že ANO ani lidovci svůj postoj nezmění. Není tedy alibistické to před volbami slibovat?
Je pravda, že pokud jde o daně, hnutí ANO a částečně lidovci zablokovali větší změny. Do roku 2006 jsme měli progresivní daňový systém, banky a velké firmy do té doby platily 24 procent z daně z příjmu, pak jim pravicové vlády daně snížily a výsledkem je odliv dividend za hranice ČR v řádu několika set miliard korun ročně. To je nespravedlivé a my budeme hledat podporu u voličů, aby se to změnilo. Chceme, aby pochopili, že vedle zvýšení jejich čistých platů jde i o získání peněz na financování školství, zdravotnictví, sociálních služeb i důchodového systému. Andrej Babiš má konzervativní přístup, nechce nic měnit, ale to by znamenalo růst státního dluhu.

* Pravice a Andrej Babiš říkají, že zavedení vyšších daní pro banky či vodárenské a telekomunikační společnosti se projeví růstem cen jejich produktů.
My navrhujeme sektorovou daň pro banky, kde je dostatečné konkurenční prostředí. Vedle toho by velké nadnárodní společnosti s vysokými zisky zaplatily místo 19 procent daně z příjmu 24 procent. Pokud jde o regulaci cen, od toho máme nezávislé regulační úřady, které musejí vyvíjet větší aktivitu.

* Moc ji asi nevyvíjejí, když tři operátoři nabízejí základní balíček mobilních dat za takřka totožnou cenu.
Domníval jsem se, že když tu máme tři silné hráče, tak to mobilní trh rozhýbe, ale v tomto segmentu konkurenční prostředí nefunguje.

* Proč nepadly pokuty?
Stát se tomu musí intenzivněji věnovat, a pokud jde o mobilní data, ČTÚ dokončí tříkriteriální analýzu a na základě jejích výsledků může dát podnět antimonopolnímu úřadu. Instituce, které mají hlídat soutěž a chránit spotřebitele, se nesmějí ničeho bát a mají konat.

* Navrhnete jako pověřený ministr průmyslu a obchodu nového člena rady ČTÚ místo pana Malého?
Nechystám se nikoho navrhnout, personální věci bych rád přenechal novému ministrovi. MPO totiž bude muset nejen navrhnout dva nové členy rady ČTÚ, ale také obsazení nové rady Energetického regulačního úřadu.

* Budete se poohlížet po odborníkovi, který není nutně členem ČSSD, ale problematiku MPO dobře zná?
Debaty už jsem zahájil a při konzultacích se neohlížím čistě na to, jestli někdo má, nebo nemá legitimaci ČSSD. Musím najít člověka, který má celkový přehled a schopnost zvládnout široké agendy MPO. Nebude to úplně jednoduché vzhledem k tomu, že nového ministra čeká zhruba osm měsíců ve funkci. Se jménem přijdu po sjezdu ČSSD, ne kvůli sjezdu, ale kvůli času, který tomu výběru musím věnovat.

* Přišel jste na Hrad se jménem Tomáše Prouzy?
Přišel jsem s návrhem odvolat ministra Jana Mládka a s mým pověřením na vedení ministerstva.

* Jiné jméno nepadlo?
Panu prezidentovi jsem předal jen tyto dva návrhy, kterým promptně vyhověl.

* Tomáš Prouza po několika neproměněných nominacích – mluvilo se o volebním manažerovi, lídrovi pražské kandidátky, ministrovi průmyslu – odchází do soukromého sektoru. Proč vás dlouholetý spojenec opouští?
Tomáš Prouza dostal nabídku ze soukromého sektoru a rozhodl se opustit státní správu. Pracoval tady tři roky a byla to práce velmi intenzivní. Nedivím se, že chce změnit prostředí a věnovat se něčemu jinému. S jeho nasazením jsem byl velmi spokojený, hodně pomohl tomu, že dnes jsme jako Češi schopni v Bruselu vyjednat mnohem víc než v minulosti. Dohoda na výjimkách pro velké dopravní stavby je z velké části jeho zásluha.

* Jenže Tomáš Prouza není jediný. I na nižších patrech se už lidé poohlížejí po jiných místech. Jako by tušili, že po volbách o zaměstnání ve službách ministrů za ČSSD přijdou. Vy jste stále odhodlaný volby vyhrát?
Stále platí moje odhodlání bitvu podstoupit a o vítězství se poprat. Myslím, že sociální demokracie má reálnou šanci, a proto nechci na sjezdu diskutovat o tom, co budeme dělat, když skončíme druzí. Chci mluvit o tom, co uděláme, až volby vyhrajeme. Tým, který bude na sjezdu zvolen, musí nasadit všechny síly ve prospěch sociální demokracie. Chci, aby byl jednotný a měl tah na branku. Není možné, aby každý z něj táhl jiným směrem. To nefungovalo ani v roce 2013, negativní zkušenost už jsme si prožili. To teď nesmíme riskovat, protože bude rozhodovat každý hlas. Po sněmu ANO jsem přesvědčen, že Andreje Babiše lze v demokratickém souboji porazit.

* Co vás přimělo k tomuto optimistickému konstatování?
Kdybych byl voličem ANO, což nikdy nebudu, byl bych hodně překvapen, že jsem se na sněmu nic nedověděl o tom, co chce hnutí v budoucnu prosazovat. Bylo to ve stylu: Zvolte nás a pak uvidíte.

* Asi jste špatně poslouchal. Andrej Babiš například řekl, že chce zredukovat počet poslanců na 101 a zrušit Senát.
To jsou věci, které vůbec nesouvisejí s tím, co každý den řeší naši občané. S výškou platů, kvalitou školství nebo zdravotnictví, penzemi. Mělo to jen odvést pozornost od toho, že hnutí ANO neví, co chce prosazovat. I když z atmosféry sněmu bylo znát, že se přiklání doprava a vytváří si prostor, aby mohlo po volbách spolupracovat s „nenáviděnou" ODS. Jinak mi to ale připadalo prázdné.

*Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek míní, že hnutí ANO představuje cestu od liberální demokracie k autoritářskému režimu. Vy sedíte s Andrejem Babišem tři roky ve vládě. Myslíte si, že kdyby vyhrál volby, hrozí České republice nějaké vychýlení tímto směrem?
Nemyslím si, že Andrej Babiš je nějaký hybatel. Spíš je plodem autoritativních tendencí, které sílí všude kolem nás. Západní svět stojí na křižovatce. Bude to tak i v našich volbách. Nebude to standardní klání jako v minulosti mezi ČSSD a ODS, kde se rozhodovalo, jestli budeme mít méně či více sociální stát. Půjde o to, jestli zůstaneme otevřenou liberální společností. Problém Andreje Babiše je v tom, že on nevede společnost nějakým směrem, ale podbízí se, bohužel tomu horšímu, co ve společnosti existuje. Chce být za každou cenu populární, takže musí být populistický. Může nás tak dovést k omezení svobody, k autoritativnější společnosti, kde bude méně volnosti a více firemní kultury. Tohle není moje představa. A nebyla to ani moje představa v roce 1989. Byl bych rád, abychom v naší zemi míru svobody, kterou jsme si vybojovali, udrželi.

*Proto chcete být znovu premiérem?
Do vedení ČSSD kandiduji nikoli proto, že chci být premiérem. Tím jsem tři roky. Není to proto, že chci být ve vládě. V té jsem byl už čtyři roky jako ministr financí. Není to proto, že chci být předsedou strany. Tím jsem šest let a věřte, že to je velmi vysilující. Kandiduji proto, že to nechci jen tak nechat. Vidím určitá rizika a nebezpečí, kterým chci jako občan, jako Bohuslav Sobotka čelit. Pokud mám možnost udělat to jako lídr ČSSD, je to dobrá pozice. Nechci rezignovat na to, co se odehrává, na posun od svobody k větší míře podřízení. O svobodu můžeme přijít stejně rychle, jako se zhroutila komunistická moc na podzim 1989. Přestanou-li demokracii podporovat obyčejní lidé, neboť mají pocit, že jim nic nepřináší, byla by to největší chyba. V tom je odpovědnost ČSSD. Žádný Kalousek nebo Fiala to nevyřeší. Desetkrát mohou vyprávět o demokracii, nikdo jim to už věřit nebude. My máme povinnost oslovit lidi, kteří jsou ve složité situaci, berou průměrný plat, ty musíme získat pro myšlenku demokracie.

* To vám nezávidím. Lidé totiž mají dojem, že Andrej Babiš to zařídí, že se o ně postará.
A my musíme lidem říct, že za to, aby se jim dařilo lépe, nemusejí platit tím, že se vzdají části své svobody, že připustí okrájení liberálně demokratického systému, izolaci České republiky. Nemusíme vyměnit zlepšení sociální situace za to, že odevzdáme moc vůdci, který za nás všechno zařídí. To většinou končí špatně. Viděli jsme ve 20. století, že to mnohokrát havarovalo a jestli něco takového připustíme tady a teď, havaruje to znovu.

* Nevím, jestli se vám to podaří, když na Hradě sedí Miloš Zeman, který se netají tím, že závidí zemím s autoritářskými vůdci, kde jde všechno rychleji a snáz. Neměla by si ČSSD především vyřešit svůj vztah s Milošem Zemanem?
Sociální demokracie má určité stigma, kdy je neustále poměřována kvalitou našeho vztahu s Milošem Zemanem. Tuším, že to se v žádné jiné straně neděje. Naši členové si jeho jméno spojují s úspěchy ČSSD, která dokázala zastavit negativní tendence spojené s Klausovou vládou. Řada z nich ho bude chtít znovu volit.

* Není to v přímém protikladu k tomu, čemu má podle vás ČSSD čelit? V posledním roce se Miloš Zeman, který dává najevo velké sympatie k Andreji Babišovi, profiluje jako příznivec autoritářského způsobu vlády.
Je to zajímavé, protože Miloš Zeman začínal svoji politickou kariéru jako člověk, který podporoval participativní demokracii. To, že byl předsedou ČSSD, znamenalo, že respektoval silné demokratické principy, které definují naši stranu. Možná to souvisí se snahou získat voliče, zavděčit se, být populární, znovu vyhrát prezidentské volby. Otázka je, co to zpětně dělá se společností, kam ji to posouvá. Sociální demokracie se k jeho kandidatuře jistě nějak postaví, ale učiní to s vědomím, že prezidentská volba není náš hlavní úkol. Tím je, aby v příští vládě měli obyčejní lidé zastání. Pokud tady bude pravicová vláda, která zavede poplatky ve zdravotnictví a bude zvyšovat nepřímé daně, bude v podstatě jedno, kdo bude prezidentem. I kdyby jím byl zvolen kdoví kdo, už to nezastaví.

* Mohl by tandem Babiš - Zeman pohnout Českou republikou směrem třeba k Orbánovskému Maďarsku?
Nechci je z ničeho podobného podezírat nebo obviňovat, ale je třeba pozorně sledovat, co se děje kolem nás, a vnímat potenciální rizika. Jestli někdo útočí na veřejnoprávní média nebo na parlament, ukazuje to na snahu oslabovat demokracii. Když bude malá a slabá sněmovna, jakou asi bude vykonávat kontrolní pravomoc vůči vládě? Je třeba poslouchat, co který politik před volbami říká. Možná to totiž i zrealizuje. V případě Donalda Trumpa je leckdo překvapen, že sliby plní, mnozí s tím nepočítali.

* Co říkáte tomu, že na cestu za Donaldem Trumpem bere Miloš Zeman Andreje Babiše a Milana Chovance?
Ne všechno, co prosazuje Donald Trump, bude pro Českou republiku prospěšné. Pokud by se naplnily obavy z hlediska ochranářství a zavádění dovozních cel, může to ohrozit velké množství pracovních míst u nás doma. Ať už bude s Donaldem Trumpem jednat kdokoliv, přivítám, pokud zdůrazní naše národní zájmy. Ty určitě nespočívají v omezování volného obchodu mezi EU a USA. Jinak složení delegace je na panu prezidentovi, stejně jako je na premiérovi, koho si přizve do své delegace.

* Americký prezident opakuje, že členové NATO se musejí víc starat o své armádní rozpočty. Trvá na dvou procentech. Objevují se ale hlasy, že to prospěje jen výrobcům zbraní, aniž by to zvýšilo naši bezpečnost, protože konkrétně česká armáda už nikdy nebude great again.
Donald Trump ve své kampani sliboval, že v Americe vytvoří nová pracovní místa, určitě to mohou být i místa ve zbrojním průmyslu. Pokud členské státy NATO budou zvyšovat obranné výdaje, řada z nich bude jistě chtít nakupovat zbraňové systémy v USA. Možná je to součást Trumpova plánu na povzbuzení americké ekonomiky. My máme cíl 1,4 procenta HDP na obranu v roce 2020. Domnívám se, že takové výdaje budou stačit na to, abychom zajistili klíčové modernizační programy. Čili ano, je potřeba zvýšit výdaje na obranu, ale rozumně a efektivně.

* Takže to nebude tak, že Bílý dům zavelí a my budeme hlava nehlava nakupovat zbraně?
Myslím, že ne. Musíme se ohlížet na to, co potřebujeme a co je armáda schopna reálně utratit. Z hlediska naší budoucnosti mnohem víc rozhodnou výdaje na vzdělání. Nemůžeme se dívat jen na jednu prioritu a za každou cenu zvyšovat výdaje na obranu, aby pak na ministerstvu obrany nevěděli, za co peníze utratit, a nám chyběly prostředky při nákupech léků nebo na platy učitelů.

* Zajímal jste se o to, jak vznikala telekomunikační novela? Podle mých informací na poslední chvíli přišlo šest dodatečných návrhů, tři z dílny ministra financí Babiše, tři odkudsi z dílen operátorů, stejně jako návrh na omezení práv spotřebitelů v roce 2014, jak přiznal jeho předkladatel poslanec ANO Pfléger. Jak je možné, že v Česku píšou zákony lobbisté?
Když je slabý sát, jsou silnější lobbisté. V našem zájmu musí být, aby v místech, kde se tvoří zákony, byly lobbistické tlaky vyloučeny. Jestli to takto na MPO nefungovalo, pak evidentně toto ministerstvo nepracovalo dobře. Vím, že je občas těžké shánět nestranné odborníky, ale proto jsme přijali služební zákon, výběrová řízení běží a státní správa musí být oddělena od ekonomických tlaků.

* Jak to bude s telekomunikační novelou dál?
Bývalý ministr Mládek do ní na můj popud zapracoval pasáže týkající se ochrany spotřebitele. Byl bych rád, kdyby byla do konce volebního období schválena. Bude dobré si všímat, kdo proti ní bude útočit.

* Šéf sněmovního hospodářského výboru Ivan Pilný z ANO namítá, že sice pár bodů vstřícných ke spotřebiteli novela obsahuje, ale hlavně přináší přechod na televizní terestrické vysílání, které bude znamenat obrovské náklady pro každou domácnost v podobě koupě nové televize nebo set-top boxu. Podle Pilného přitom k tomuto kroku nikdo ČR nenutí.
Není pravda, že nám to nikdo nenutí. Jsou tady určité evropské dohody, které se týkají frekvencí a toho, aby se vysílání vzájemně nerušila. Proto je nutné tento přechod uskutečnit. Čím později to lidem řekneme, tím vyšší budou jejich výdaje. Zároveň se uvolní frekvence, která by se dala využít pro mobilní služby. Tato záležitost ale byla dlouhodobě diskutována, a pokud se sněmovna rozhodne novelu neschválit, jen ji přenechá příští vládě a novým poslancům. Lidé by pak informaci o přechodu na nové vysílání dostali později. Dohodl jsem proto, že při projednávání zákona o elektronických komunikacích bude zkrácená lhůta. Ti, kteří ho budou kritizovat ve snaze zákon zabít, budou mít na svědomí, že se nepodaří zlepšit práva spotřebitelů.

Kateřina Perknerová, Deník, 9. března 2017, str. 8

Další komentáře

Další komentáře

Novinky

Další novinky